Skryté náklady v kanceláři: Proč se levné pracovní prostředí může dlouhodobě prodražit

„Spokojení a zdraví zaměstnanci dosahují lepších výsledků,“ říká Elisabet Nilsson, produktová manažerka společnosti AJ Produkty.

Židle, na které se nepohodlně sedí, stůl bez možnosti nastavení nebo pracovní prostředí plné hluku, vyrušování a neefektivních pracovních postupů mohou na první pohled působit jako drobnosti. Pokud se ale tyto překážky opakují každý den, ovlivňují soustředění, efektivitu, pracovní pohodu a nakonec i hospodářské výsledky firmy.

„Stačí, aby zaměstnanec každý den ztratil jen několik procent své produktivity, a celkové náklady brzy převýší částku, kterou by firma investovala do vhodně řešeného pracovního prostředí,“ vysvětluje Elisabet Nilsson

„Mnoho lidí zřejmě bere podobné věci jako samozřejmost a říká si, že to tak prostě chodí. Ne vždy si uvědomují, že každodenní nepříjemnosti mají i dlouhodobé následky. Jenže i čas strávený hledáním potřebného materiálu či vybavení nebo porady, které neprobíhají podle plánu, firmu něco stojí,“ upozorňuje Elisabet Nilsson.

Výzkum Univerzity v Linköpingu ukazuje, že o něco více než polovina ztráty produktivity související s pracovní neschopností vzniká v době, kdy člověk stále pracuje – před samotnou pracovní neschopností nebo po návratu do práce –, nikoli během jeho nepřítomnosti. To naznačuje, že největší náklady často souvisejí s nižší každodenní výkonností: zaměstnanci pracují navzdory bolesti, únavě či potížím se soustředěním, a nemohou proto podávat svůj obvyklý výkon.

„Ergonomie je důležitou součástí řešení. Je ale potřeba dívat se dál než jen na pořizovací cenu,“ dodává.

To, že se mnoho firem stále soustředí hlavně na přímé náklady, často souvisí se způsobem sestavování rozpočtů. Náklady na vybavení lze snadno vidět, zaevidovat a porovnat. Náklady způsobené neefektivními pracovními postupy se odhalují mnohem hůře.

Cílem by mělo být vytvořit podmínky, ve kterých se zaměstnanci mohou lépe soustředit, nejsou zbytečně vyrušováni a mají dostatek prostoru pro spolupráci i odpočinek. Díky tomu lze omezit drobné každodenní ztráty produktivity, které se v delším časovém horizontu výrazně prodražují.

„Mnoho firem podceňuje, jak velkou roli hraje každodenní pracovní prostředí při získávání nových zaměstnanců, udržení těch stávajících i zachování jejich dlouhodobé výkonnosti,“ říká Elisabet Nilsson.